Žalmy18

Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:

Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.

Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.

Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.

Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.

V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.

Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.

Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.

Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.

Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.

I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.

Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.

I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.

Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.

Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.

Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.

Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.

Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.

Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.

Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.

Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.

K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.

Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.

Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.

Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.

Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.

Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?

Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.

Èiní nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.

Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.

Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.

Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.

Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.

Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.

Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.

Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.

Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.

Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.

Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.

Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.

Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,

Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.

Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.

A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,

Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.