Chapter 106 of 150

Žalmy106

Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.

Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?

Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.

Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,

Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.

Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.

Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.

A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.

Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.

A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.

V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.

A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,

Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;

Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.

I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.

Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,

Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.

A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.

Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.

A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,

Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.

A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.

Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.

Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.

A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.

A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,

A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.

Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.

A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,

Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.

Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.

Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.

Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.

K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,

Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,

A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.

Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.

A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.

I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.

Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.

A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,

A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.

Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.

A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.

Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,

Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.

Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.

Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.

Žalmy 106 · KJV Audio
0:00
0:00