Přísloví9

Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.

Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.

A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:

Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:

Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.

Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.

Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.

Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.

Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.

Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.

Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.

Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.

Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.

A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,

Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:

Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:

Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.

Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala.