Filipským2

Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování,

Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,

Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.

Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.

Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši,

Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,

Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.

A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže.

Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,

Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,

A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.

A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte.

Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.

Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování,

Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě,

Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.

A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.

A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou.

Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.

Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.

Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.

Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium.

Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.

Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu.

Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,

Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.

A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.

Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku.

Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti.

Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.